stipulace

stipulace [sty-, lat.], ujednání, úmluva, vlastně formální dotaz a s ním spojené vyžádání slibu; v řím. právu nejužívanější smluvní forma mezi přítomnými stranami, záležející v ústní otázce věřitelově (stipulátor) a s ní shodné odpovědi dlužníkově (promissor). Později stačil jakkoli projevený souhlas stran. ústní smlouvě byla ve vých. části řím. říše spisována listina (tzv. cautio).