stimulace
stimulace [sty-, lat.] stimulant - 1. dráždění, vydražďování, podněcování, zvl. organismu k vyššímu výkonu; 2. psychol. působení podnětu spočívající v předávání energií vnějších stimulů receptorům, čímž vzniká stav podráždění (excitace), zpracovávaný dále v procesu čití a vnímání ve formě počitkových a vjemových kvalit. S. může vycházet buď z vnějšího prostředí (exteroreceptivní s.), nebo z prostředí vnitřního (interoreceptivní s.), může být vyvolána širším okolím (sociální s.) i vlastní aktivitou (autostimulace). S. se vyznačuje zvýšenou připraveností všech funkcí organismu potřebných k danému výkonu. - V širším smyslu představuje s. podněcování, povzbuzování jedince (skupiny) k určitému výkonu (s. ke zvýšení prac. úsilí, ke zrychlení činnosti a podobně); 3. ekon. metody a formy, jimiž se oceňuje a podněcuje zájem subjektů v ekonomice na plnění požadovaných úkolů a cílů. V.t. hmotná zainteresovanost; 4. zoologie, bot. urychlování růstu nebo vývoje rostlin či orgánů chemickými látkami (stimulátory) anebo podmínkami vnějšího prostředí (světlem, teplem, zářením). V.t. inhibice.
