stavy

stavy, sociální vrstvy nebo skupiny vnitřně spjaté určitým právním postavením ve spol. a za účelem ochrany tohoto zvl. postavení korporativně organizované; ve feud. společenskoekon. formaci polit. privilegované vrstvy, které měly právo korporativně se sdružovat a podílely se na zákonodárné, výkonné a soudní moci ve státě. Každý stav se skládal z proměnlivého počtu stavovských osob (tradičně nazývaných stavové), které byly konkrétními nositeli práv vyplývajících z příslušnosti k danému stavu; u stavu knížecího, panského a rytířského to byli jednotliví feudálové, u stavu městského a prelátského představitelé svobodných m. obcí a círk. institucí. Soubor všech stavů v zemi tvořil stavovskou obec. Členění feud. společnosti na s. vnějškově překrývalo třídní protiklady; počet s. byl zpravidla vyšší než počet tříd. Mocenskými nástroji stavů se staly zvláštní právní soustavy a soudní instituce (šlechtické, církevní, městské, vrchnostenské), administrativní orgány a zejm. stavovská shromáždění (sněmy), která kontrolovala panovníka zejm. ve sféře fin. a voj. Počet a pravomoci stavů se v různých evr. zemích značně lišily. Ve Francii, kde byl vývoj stavovství dovršen ve 14.-15.st., se ustavily tři s. (preláti, šlechta, města). V řím.něm. říši vznikly vedle říšských s. (knížata, preláti, šlechta bezprostředně podřízená císaři, říšská města) také s. zemské, rozdílné v různých teritoriálních státech. - V č. zemích začal proces vytváření s. ve 13.st.; nejprve se prosadila vyšší šlechta a preláti, v době husitského rev. hnutí s konečnou platností m. a nižší šlechta. V 15. a 16.st., kdy stavovské zřízení dosáhlo vrcholu, se v každé zemi vyvinula zvl. stavovská organizace. V Čechách byl prelátský s. vyřazen z účasti na sněmech a stavovská obec se skládala z pánů, rytířů a král. měst; na Moravě a v Dolní Lužici byli na sněmu zastoupeni páni, rytíři, preláti a města; ve Slezsku knížata, preláti, páni, rytíři a města; v Horní Lužici šlechta s preláty a města. Po bitvě na Bílé hoře 1620 se prvním stavem v Čechách a na Moravě stali kat. preláti jako hl. opora habsburského absolutismu; polit. moc stavů poklesla ve prospěch panovnického absolutismu. S. si udržely částečný vliv při povolování daní a v zemské a krajské správě. I tyto pozůstatky odstranila burž. rev. 1848-49. V.t. stavovství.