starohegelovci
starohegelovci, Hegelovi bezprostřední žáci a přívrženci, kteří zdůrazňovali systém jeho filoz. a zanedbávali přitom jeho dial. metodu. Dospěli k úplnému smíření spekulativní filoz. s kř. náb., státem a církví; smíření se skutečností brali jako vlastní poslání Hegelovy filoz. S. dále rozvíjeli spekulativní momenty Hegelovy filoz., takže se "bezedná spekulace" stala základním rysem jejich usilování, zároveň opomíjeli společenskou a politickou praxi. Svůj konzervativismus projevovali tím, že spol. a politicky zastávali právo toho, co ,,historicky vzniklo", a toto odvozovali z Hegelova abs. ducha; svými současníky byli proto označováni jako "praví hegelovci" nebo hegelovská pravice. K s. patřil např. G. A. Gabler (1786-1853), K. F. Göschel (1784-1862), H. F. W. Hinrichs (1794-1861). Pozdější s. budovali svou nauku jako protipól učení mladohegelovců.
