stabilizátor obecně
stabilizátor [lat.] 1. let. viz stabilizační plocha; 2. ekon. opatření tržní hosp. politiky, které směřuje ke zmírnění cyklických výkyvů a k zabezpečení relat. stability hosp. vývoje. 3. chem. látka přidávaná (aditiva) do výrobků z polymerů k omezení nežádoucího vlivu tepla, kyslíku, ozonu nebo záření na mech. a další užitné vlastnosti; zpomaluje stárnutí polymerů.
