stěna buněčná
stěna buněčná, pevný obal rostl. buňky, jehož typickou látkou je celulóza, vytvářející mikrofibrily. V období růstu má buňka primární s. b., která je tvořena sítí jednotlivých mikrofibril. To umožňuje růst s. b. do plochy vkládáním nových mikrofibril mezi staré (tzv. intususcepce). Když buňka přestane růst, vytváří se sekundární s. b., v níž mikrofibrily tvoří svazky a s. b. může tloustnout pouze přikládáním nových vrstev (tj. apozicí). Celulózní mikrofibrily tvoří organizovanou složku s. b., určující její pevnost, podobně jako železné pruty betonu. Hemicelulózy, pektiny a jiné látky tvoří amorfní součást stěny. S. b. může být prosycena anorg. látkami (inkrustace) nebo látkami org. (impregnace); při dřevnatění se s. b. impregnuje ligninem.
