srdce
srdce, cor - dutý svalový orgán, který rytmickými stahy zabezpečuje krevní oběh. Zákl. vlastnosti: dráždivost, stažlivost, automat. a rytmická činnost, vodivost a neunavitelnost. Primitivní s. se vyskytuje ve vývojové řadě živoč. poprvé u máloštětinatců (tzv. postranní s.). Měkkýši mají s. váčkovité, složené z předsíně a komory. U členovců je s. různě utvářené hl. podle prostředí, v němž žijí (voda, vzduch). Hmyz má s. rourkovité s četnými otvory, umístěné v zadní části hřbetní cévy, a s. pomocná (auxiliární) u báze noh a křídel. S. bezobratlých živočichů je umístěno na hřbetní straně těla, u obratlovců na břišní straně těla. U nižších obratlovců jsou vyvinuta mízní (lymfatická) s.; u savců se nevyskytují. S. ryb se skládá z tepenného nebo srdečního nástavce, komory, předsíně a žilného splavu; s. obojživelníků ze srdečního násadce, jedné komory, dvou předsíní a žilného splavu, s. plazů ze dvou předsíní a komory s neúplnou přepážkou, s. ptáků a savců ze dvou komor a dvou předsíní. U člověka je s. uloženo v osrdečníku v dutině hrudní. Je rozděleno podélnou přepážkou na pravou a levou pol. (tzv. pravé a levé s.). Každá pol. je rozdělena příčně v oddíl horní (předsíň, atrium) a dolní (komoru, ventriculus). Do pravé předsíně ústí horní a dolní dutá žíla, do levé předsíně vstupují žíly plicní. Z komor začínají tepny: z pravé komory plicnice (truncus pulmonalis), z levé komory srdečnice (aorta). Stěny s. jsou složeny ze tří vrstev: zevní vrstvu tvoří epikard, lesklá blána podložená řídkým vazivem a obsahující místy tukovou tkáň; stř. vrstvu tvoří srdeční svalovina, myokard; vnitřní vrstvu stěny vytváří nitroblána srdeční, end o kard , tvořená výstelkou z plochých buněk podloženou vazivem. Myokard je hl. složkou stěny srdeční. Je složený ze svalstva příčně pruhovaného, odlišného stavbou od příčně pruhovaného svalstva kosterního. Svalovina předsíní je tenká, komor silná, zvl. u levé komory. Rozlišuje se myokard pracovní a vodivý, tzv. převodní systém srdeční. V myokardu vodivém vznikají automaticky a rytmicky vzruchy, které jsou rozváděny do prac. myokardu předsíní a komor. Smrštění svaloviny s. začíná v předsíních a přechází na komory. Krev se vrací z těla horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně a do pravé komory, z ní plícnicí a tepnami plicními do plic Z plic se vrací krev obohacená kyslíkem žilami plicními do levé předsíně, z ní do levé komory a aortou se rozvádí do celého těla. Při smrštění, sy st ole , se dutiny srdeční vyprazdňují, při ochabnutí, d i astole , znovu plní. Srdce pracuje jako ventilové čerpadlo. - K zajištění jednosměrného toku krve slouží chlo pně. Tvoří je vazivové ploténky pokryté endokardem. Na hranici předsíní a komor jsou chlopně cípaté (vpravo trojcípá, valva tricuspidalis, vlevo dvojcípá, valva bicuspidalis). Na začátku aorty a plicnice jsou vakovité chlopně poloměsíčité (valvulae semilunares). Chlopně mají funkci ventilů. Cinnost s. je regulována vegetativními (autonomními) nervy v závislosti na potřebách organismu. Srdeční svalovina je vyživována věnčitými (koronárními) tepnami.
