spolehlivost
spolehlivost, schopnost objektu (výrobku, zařízení, systému) plnit požadované funkce při zachování hodnot stanovených provozních ukazatelů v daných mezích a čase podle stanovených tech. podmínek (např. v let. schopnost výrobku - letadla, jeho součástí nebo soustavy zachovat v přípustných mezích své vlastnosti během stanovené doby a za stanovených provozních podmínek). Je jedním z důl. znaků jakosti. S. je komplexní vlastnost, která může v konkrétních případech zahrnout dílčí vlastnosti (životnost, bezporuchovost, pohotovost, bezpečnost) a jejich kombinace. Zabývá se jí teorie spolehlivosti, která je syntézou speciálních mat. disciplín (teorie pravděpodobnosti, mat. statistiky, teorie grafů) a řady inženýrských a fyz. vědních oborů (mechanika kontinua, lomová mechanika, teorie mezních stavů, fyzika kovů, defektoskopie, diagnostika).
