spánek obecně
spánek, 1. anat. tempora - část hlavy mezi čelem a ušima; 2. fyziol., lat. somnus - hluboký útlum ústředního nervstva, při němž se udržují na nízké úrovni jen zákl. funkce, nutné pro život (tep, dech); 3. zool. s. zimní, hibernace - strnulost živočichů, charakterizovaná snížením metabolismu těla; je vyvolána hl. poklesem teploty prostředí. Živočichové tak přečkávají hl. období zimy; 4. bot. období vegetačního klidu rostlin v mírném a studeném pásmu. Životní reakce jsou omezeny na zpomalené dychání. Listnaté stromy shazují listy. - Podrobněji: ad 2. sommus - útlum nejvyšších funkcí CNS, při němž se udržují jen zákl. funkce nutné pro život, např. dýchání, srdeční činnost. Útlum nezasahuje celou mozkovou kůru najednou, má cyklický charakter. - Živočichové spí jednou nebo několikrát denně. Podle hloubky může mít s. několik fází: a) zdánlivý s., při němž zvíře klidně leží nebo stojí, smyslové orgány jsou však v plné činnosti a zvíře okamžitě reaguje na vnější podněty; b) dřímota, při níž se zvířeti přivírají oči, poklesává hlava a činnost smyslových orgánů je utlumena; c) vlastní s., tj. útlum většiny funkcí. U člověka se s. dělí na počáteční lehký s., který přechází do stadia hlubokého s. a vrací se zpět do lehkého s. Tento cyklus se čtyřikrát až pětkrát za noc opakuje. Neurofyziologie ozn. 2 zákl. spánkové fáze jako s. telencefalický, charakterizovaný pomalými vysokovoltážními vlnami EEG, a s. rhombencefalický, vykazující desynchronizaci korového EEG a theta rytmus ve specifické části limbického systému, hippokampu; typickým projevem rhombencefalické fáze s. jsou rychlé oční pohyby lišící se od pohybů při bdění (Rapid Eye Movement, tzv. REM spánek). Z psychol. hlediska má zvl. význam zjištění, že na rhombencefalický s. je vázána snová aktivita člověka. Potřeba s. je individuální a klesá s věkem. ad 4. bot. období vegetačního klidu u rostlin rostoucích v mírném a studeném pásu. Životní reakce rostlin se omezují pouze na zpomalené dýchání.
