solidarita obecně
solidarita [lat.] 1. právo společný závazek více subjektů na straně dlužnické (pasívní s.) nebo věřitelské (aktivní s.). Pasívní s. spočívá v tom, že témuž věřiteli je povinno splnit více dlužníků společně a nerozdílně (solidárně); vzniká buď nebo zákl. smlouvy, ustanovení zákona (např. při podílovém spoluvlastnictví), nebo na zákl. soudního rozhodnutí (u více škůdců). Pasívní s. znamená, že věřitel může žádat splnění celého dluhu od kteréhokoli z dlužníků. Aktivní s. znamená, že kterýkoliv z věřitelů může žádat splnění celé pohledávky; vzniká na zákl. zákona, výjimečně podle dohody; 2. sociol. soudržnost, pospolitost, spoluúčast různého stupně a formy. Může mít formu projevené sympatie, morální podpory, ale i materiální pomoci, úzké spolupráce, kooperace. Odtud solidárnost, solidarní a solidárně - např. je s námi solidární.
