socialismus narodnický
socialismus narodnický, druh utopického social., v Rusku ideologie rolnické demokracie. Specifickým rysem narodnického social. bylo prolínání idejí agrární demokracie se social. tužbami, s nadějí minout kapitalismus (ideje nekapitalistické cesty vývoje). Sociálním zdrojem narodnického socialismu byl boj lidových, převážně rolnických mas za půdu a za likvidaci nevolnických forem vykořisťování. První klasickou, avšak ne jedinou formou demokratické ideologie podobného typu bylo ruské narodnictví. - Základy narodnického socialismu zformuloval A. I. Gercen po revoluci 1848. Gercen došel k závěru, že rolnické Rusko vůbec nemusí "projít dvěma fázemi evropského vývoje" a že jeho vývoj může jít "svébytnou cestou", minout kapitalismus, bude-li existovat takový předpoklad, jako je občinové pozemkové uspořádání. Po Gercenovi rozvíjel ideu nekap. vývoje Ruska a přechodu k socialismu přes rolnickou občinu N. G. Černyševskij, který spojoval možnost tohoto přechodu s řešením takových úkolů, jako je likvidace samoděržaví a předání veškeré půdy rolnictvu bez náhrady. Po rolnické reformě 1861 se narodnický socialismus stal převládajícím směrem v rus. dem. hnutí a získal nové rysy, což bylo podmíněno přeměnou narodnické teorie v programu bezprostřední praktické činnosti raznočinské inteligence (pravé narodnictví).
