slovinská literatura
slovinská literatura, liter. slovinského národa; do 16.st. se zachovalo jen málo rukopisných památek. Za reformace vydali slovinští protestanti P. Trubar, J. Dalmatin, A. Bohorič (asi 1520 až 1598) a jiní první slovinské knihy: katechismus, slabikář, mluvnici, bibli. Rozvoj s. l. zastavila protireformace. Ve 2.pol. 18.st. vyšly první noviny, almanachy a spisy výchovné. Poezie V. Vodnika a později almanachy Kranjska Čbelica (Kraňská Včelka) připravovaly nástup romantismu (F. Prešeren). Po údobí reakce po 1848 obrodila s. l. v 60. a 70. letech mladá generace v čele s F. Levstikem, průkopníkem realismu; navázali na něho real. zobrazitelé vesnice a malého města (J. Kersnik, J. Tavčar) i naturalisté, zachytivší rozklad tradičních životních forem (F. Govekar). Nové cesty razili zač. 20.st. zejm. I. Cankar, . Zupančic, D. Kette a J. Murn-Aleksandrov. Ze zahr. směrů působil zejména expresionismus (M. Jarc, A. Vodnik). Program boje za nár. a sociální práva inspiroval tvorbu prozaiků (J. Kozak, F. Bevk, B. Kreft, A. lngolič, M. Kranjec), básníků (A. Gradnik, F. Albreht, T. Seliškar) i dramatiků (F. Kozak). Na 2.svět. válku reagovala s. l. bezprostředně v odboji (M. Bor), léta 1941-45 zůstala pak hl. inspiračním zdrojem poválečného období (V. Prežihov, I. Potrč, C. Kosmač, M. Miheličová) a byla to většinou liter. autenticky prožité skutečnosti. Od zač. 50. let došlo k rozvoji psychol. prózy a ke kvantitativnímu rozmachu prozaické tvorby, v 60. letech se s. l. diferencovala generačně i um. Prozaikové (D. Božic, D. Smole, M. Rozanc, *1930) se podíleli i na produkci dramatické. Poezie přinesla největší hodnoty v díle E. Kocbeka, J. Udoviče, Ivana Minattiho, D. Zajce, *1929, G. Strniši, *1930, od pol. 60. let se výrazněji začala uplatňovat nová vlna slovinské lyriky (M. Kramberger, *1938, J. Snoj, *1934, N. Grafenauer, *1940, T. Salamun, *1941, S. Makarovičová, *1939). V 70. a zač. 80. let se v rozvětveném proudu s. l. výrazně prosadili i prozaici - příslušníci několika generací: V. Zupan (*1911), B. Zupančič, A. Hieng, M. Kranjec, D. Lokar (*1892), l. Zorman (*1926), V. Kavčič, B. Hofman (*1929) aj. Význ. osobností souč. slovinské i jug. dram. liter. je D. Jovanovic.