slovenský balet
slovenský balet, baletní um. se pěstovalo na území Slovenska zvl. od 18.st.; baletní výstupy (zejm. jako součást operních představení) předváděli zahr. div. společnosti v šlechtických palácích. V průběhu 19.st. vystupovaly v Bratislavě různé operní a baletní spol., často z Vídně. Po vybudování nového div. v Bratislavě 1886 hostovaly maď. div. společnosti a baletní soubory. Rozvoj svébytného sl. baletního um. nastal od vzniku SND 1920. V první sezóně byla uvedena mj. Delibesova Coppélia; soubor byl zprvu nepočetný, k jeho dalšímu růstu přispěli v počátcích zvl. V. Kalina, A. Viscusi, E. Fuchsová, V. Pirnikov aj. 1924 se v první sezóně Východosl. nár. divadla (dnes Státne div. v Košicích) utvořila pod vedením E. Fuchsové baletní skupina, která se zprvu uplatňovala zvl. v rámci zpěvohry a která po osvobození začala pracovat samostatně (S. Remar, R. Macharovský, M. Kůra, E. Slancová, M. Halászová). Po 1945 se stal šéfem baletu SND R. Macharovský. Um. vrcholem poválečných let byla inscenace baletu Petruška (I. F. Stravinskij) v choreografii M. Kůry (též představitel hl. role). Význ. vývojovou etapu baletu SND znamenalo působení S. Remara, který vedle velkých sov. baletů (S. S. Prokofjeva, B. V. Asafjeva) uvedl na scénu i první pův. sl. balety (T. Andrašovan, Orfeus a Eurydika, Pieseň mieru). V dalších obdobích stáli v čele souboru J. Zajko (inscenace baletu S. Jurovského Rytierska balada), M. Herényi, K. Tóth, B. Slovák a další. Na utváření inscenačního profilu baletu SND se podílejí i hostující choreografové (P. Smok, S. Tóth, S. Nosál, J. Guoth). - Komorní baletní soubor vznikl 1949 i v Div. J. Záborského v Prešově (F. Bernatík). 1959 byl zal. baletní soubor v Div. J. Gregora-Tajovského v Banské Bystrici (F. Bernatík), který uvedl v premiéře mj. balet Vrchárska pieseň A. Očenáše. 1958-70 působil malý taneční soubor Tatra revue. Vl. taneční soubor má i Nová scéna v Bratislavě.
