skrytost bytí
skrytost bytí, pojetí bytí ve filoz. existencialistů aj. současných filozofů. Bytí se pojímá jako dynamický ,,sebesvětlivý" proces univerzálního vznikání a zanikání. Bytí jako světlivý proces pravdy však v sobě nese zároveň skrytí; bytí se skrývá, jsoucno v celku, ve své totalitě zůstává neodhalené, skryté. Bytí prý vyzařuje ve světle svého skrytí. Toto skrytí znegativňuje (nicuje) tvářnost dění pravdy. Takto polomyticky promýšlí např. M. Heidegger vztah odkrývání a skrývání podstaty (bytí). Z tohoto myšlenkového pochodu pak dedukuje jeden aspekt své skrytosti bytí: bytí prý na samém počátku evr. myšlení upadlo do zapomnění, když posokratovská filoz. ztrácí ze zřetele otázku bytí a hl. objektem jejího studia je ,,jsoucno". Bytí zůstává pro dnešního člověka nerozluštěnou hádankou, odhaluje se mu prý jen ,,nepravé" bytí, nicota. U Heideggera jde pak o to, učinit pokus o vzpomenutí na takto skrývající se bytí. Upadek záp. civilizace vidí ve ztrátě smyslu pro tajemství bytí. Veškerou odpovědnost za souč. ,,krizi" Heidegger idealisticky svaluje na nedokonalost našeho myšlení, na chybu starořec. filozofů. Tak se neschopnost souč. filozofie, krize burž. ducha vysvětluje ,,bezstarostností" dřívější filozofie, pokud jde o bytí. V.t. rozsvětlení.
