skoky na lyžích
skoky na lyžích, let lyžaře nad terénem způsobený akt. odrazem nebo vynesením do vzduchu terénní nerovností. Rozlišují se terénní skoky, přeskoky a skoky z můstku, prováděné na skokanském můstku, skládajícím se z nájezdu, odraziště, doskočiště a dojezdu. Délka nájezdu je proměnlivá, velikost můstku je zpravidla udávána tzv. normovým bodem (pro OH a MS 70 m stř. můstek, 90 m - velký můstek). Olympiský sport od 1. Zimní OH - ZOH v 1924 ve francouzském Chamonix. Každý závodník má tři skoky, druhý a třetí se bodují za délku a za styl skoku. Při určení délky skoku se počítá dopad nohama (nikoliv patkami lyží) s přesností na 0,5 m. Je-li jedna noha předsunutá, počítá se střed mezi oběma nohama. Délka skoku se převádí na body tak, že se délka tabulkového bodu příslušného můstku počítá jako 60 bodů, k nimž se připočítává nebo odpočítává za každý metr 1,4 bodu (u velkého můstku) nebo 1,6 bodu (u středního můstku). Bodové hodnocení stylu skoku zahrnuje hodnocení nájezdu, odrazu, letu a doskoku. Celková známka skokana je určena součtem bodových hodnocení z obou skoků. Zvl. pravidla mají lety na lyžích, prováděné na můstku s normovým bodem obvykle 120 m. Závody trvají 3 dny, závodník má každý den tři skoky, z nichž se započítává nejlepší. Styl se hodnotí běžným způsobem, body za délku skoku se přidělují tak, že aritmetický průměr 10 nejdelších skoků v každém kole představuje hodnotu 120 bodů, každým rozdílu od tohoto průměru znamená bod.
