skiaskopie
skiaskopie [řec.], lék. zákl. rentgenologická vyšetřovací metoda, při níž se sledovaný orgán nebo části těla pozorují přímo pod rtg. prosvětlovacím štítem. V lék. se používá jako orientační vyšetření, nebo je součástí speciálních vyšetřovacích metod. S. umožňuje sledovat pohyb, popř. funkci vyšetřovaného orgánu.
