situla
situla [lat.], nádoba tvaru vědra, zpravidla kovová (většinou bronzová) s uchem pohyblivým do výšky. Přeneseně též hliněná imitace. Na bronzových s. bývala figurální výzdoba. S. existovaly od ml. doby bronzové zejm. u Etrusků a ve východoalpské halštatské oblasti,vdobělaténské av římském období.
