sentiment
sentiment [-ty-, fr.], cit; emocionální kvalita charakterizovaná svými vlastnostmi (vzorcem chování, intenzitou, trváním; z fenomenologického hlediska způsobem prožívání, intenzitou, trváním), svou dynamikou (prožívání vztahu k objektům a událostem vnějšího světa i k sobě samému), svým výrazem (zejm. v mimice a pantomimice), objektivními projevy (fyziol. ukazateli) a globálními schématy zaměřenosti (dimenze přátelství - nepřátelství, únik - útok, reakce ovlivňované vztekem, reakce spojené se sexuálními aktivitami, úlekové reakce, reakce vedené odporem,. vrozené a hedonicky kontrastní reakce vyjadřované pláčem a smíchem). Podstatné rozdíly mezi jednotlivými druhy s. jako prožitků se pokoušejí objasnit introspektivní psychol. přístupy. Z vývojového hlediska se odlišují nižší city, spojené s biogenními potřebami a vnímáním, od tzv. vyšších citů (est., etických, intelektuálních), které jsou naučené a které bývají v některých případech na rozdíl od první skupiny nazývány s. Protože fenomenologický popis s. je zatížen subjektivismem, je vymezení obsahu konkrétních s. i jejich třídění spojené s pokusy o jistou hierarchizaci značně obtížné a nejednotné.
