savojská dynastie
savojská dynastie, it. šlechtický a později král. rod. Pův. přední velmožové Burgundského král. a hrabata v Savojsku; hl. linie rodu získala ve 14.st. Nizzu, Ženevu, Vercelli, 1418 Piemont. Císař Zikmund Lucemburský povýšil 1416 Savojsko na vévodství; vévoda Amadeus VIII. (1383-1451) zvolen basilejským koncilem za papeže (jako Felix V., papežem 1439-49). V 15. a 16.st. územní ztráty ve prospěch Švýcarska (1419 kanton Valis, později Vaud, Ženeva). V 16.-17.st. politika s. d. kolísala mezi mocenskými vlivy Francie a Španělska; utrechtským mírem obdržela král. sicilské a Alessandrii. 1720 nucena (pro podporu protirak. politiky J. Alberoniho) vyměnit Sicílii za Sardinii a zal. tím král. sardinské. 1831 nastoupila na trůn vedlejší linie carignanská (Karel Albert), která se postupně zaměřila na liberální reformy a na sjednocení Itálie. Od 1861 (Viktor Emanuel II.) do 1946 (Viktor Emanuel III.) byla král. dyn. v Itálii.
