savci odborně
savci, lat. Mammalia, slov. cicavce a ang. mammals - třída čtyřnohých obratlovců s nejvyšším rozvojem nervové soustavy a instinktivního jednání. Mají téměř stálou teplotu těla. Kostra se skládá z kostry osové (lebka, páteř s kostrou hrudníku) a z kostry končetin, které jsou různě upraveny (nohy, ploutve, křídla). V čelistech jsou vklíněny zuby, tvořící chrup. Srdce je většinou třídílné; krevní oběh rozčleněn na malý (plicní) a velký (tělní). Kůže obsahuje četné žlázy. Pro výživu mláďat jsou důležité mléčné žlázy. Zárodek se vyvíjí v děloze. Výživa a dýchání zárodku se uskutečňuje placentou. - Podrobněji: Savci mají téměř stálou teplotu těla. Vyvinuli se z plazích předků, s nimiž mají mnoho znaků společných, např. členění mozku, rohovatění pokožky, ledviny jako vylučovací orgán, vyvinutý vnější zvukovod. Také s ptáky mají spolecné znaky: stálou tělesnou teplotu, čtyřdílné srdce s úplně oddělenými komorami a jedinou aortou. S obojživelníky mají společný silný rozvoj kožních žláz. Specifickým znakem savců je srst, tvořící izolační tělní pokryv. Mají kožní žlázy několika typů. Význ. jsou mléčné žlázy, které u samic produkují mléko, sloužící k výživě mláďat. Chrup je členěn na řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Mozek vysoce vyvinut. Tělní dutina je rozdělena bránicí na dvě části. Zárodek se vyvíjí v děloze v těle matky a je vyživován placentou. Většina s. rodí živá mláďata (kromě vejcorodých). Známo asi 4 000 druhů, z toho v ČR a SR přes 90 druhů. Žijí hl. na souši, druhotně i ve vodě (kytovci, ploutvonožci). Někteří s. jsou přizpůsobeni i k letu (netopýři).
