samovznícení
samovznícení, chem . fyz. nebo biol. proces, při němž za běžné teploty okolního vzduchu dochází k zahřívání až samovolnému vznícení hořlavé látky. Vzniká např. při skladování uhlí ve vysokých vrstvách nebo i přímo v ložisku hnědého nebo černého uhlí při povrchovém i hlubinném dobývání. Příčina: exotermní reakce (často enzymatické), vyžadující určitou minim. teplotu a vlhkost, není-li zabezpečen odvod uvolňovaného tepla.