abiogeneze
abiogeneze [řec.], teorie o vzniku živých organismů z látek neživé přírody; někdy též v užším smyslu vytvoření org. sloučenin, rozšířených v živé přírodě, mimo organismus bez účasti fermentů; a) naivní a. (generatio spontanea, generatio aequivoca, heterogeneze) - představa o samoplození živých organismů z neživé hmoty, např. červů z hnijícího masa; byla vyvrácena v 17.st. F. Redim, později L. Spallanzanim a L. Pasteurem; b) evoluční a. (autogonie, biopoeze, neobiogeneze) - vývojová teorie o vzniku života na Zemi nebo jinde ve vesmíru chem. evolucí přibližně před 3,5 až 4 mld. let. Mezi autory této teorie patří např. A. I. Oparin, J. B. S. Haldane, J. Bernal a M. Calvin. - A. byla vždy předmětem ideových bojů mezi ideal. a mater. koncepcemi. Proti a. stojí teorie biogeneze, předpokládající věčnost života a spojená s tzv. panspermickou hypotézou o rozšíření zárodků života všude ve vesmíru. V.t. biogeneze.
