sálská dynastie
sálská dynastie, franská dynastie řím.něm. panovníci 1024-1125. Zakladateli rodu byli lotrinský vévoda, proslulý válečník Konrád der Rote (†955) a jeho manželka, dcera Oty I. Velikého Liutgarda (†953); rodové držby byly soustředěny v okolí Wormsu a Speyeru. Za vlády s. d. zprvu největší rozmach řím.něm. říše (Konrád II., Jindřich III.). Novou oporou císařské moci byli ministeriálové (v Itálii valvasoři) a nově rozšiřované císařské, tzv. říšské statky (oblast Goslaru; zal. Norimberka). Od Jindřicha IV. zesílila moc říšských knížat a císařská autorita byla podlomena v boji o investituru; s. d. se v důsledku toho nepodařilo udržet dědičnou panovnickou moc (v.t. Rudolf z Rheinfeldenu). Po vymření s. d. Jindřichem IV. začal dlouhodobý boj o korunu mezi předními něm. knížecími rody (Štaufové, Lothar III., Welfové).
