rytmus

rytmus [řec.] 1. zdroj a projev členění přirozeného pohybu do pravidelných (periodicita, rytmicita) či nepravidelných úseků (fází) konkrétního děje; míra času, rovnosti, resp. stejnosti v čase a prostoru; pojem významově širší než oscilace; 2. biol. a ekol. viz biorytmy; 3. liter. záměrné uspořádání zvukových prvků pravidelně se opakujících v každém verši a vytvářejících tak pravidelný (metrický) ráz.


zpět