rusko-švédské války
rusko-švédské války, válečná střetnutí Ruska a Švédska v 17.-19.st. o pozice na Baltu; 1. 1656-58; Rusko využilo švédsko-pol. války k ozbrojenému vystoupení proti Švédsku s cílem získat přístup k Baltskému moři. Po prvních úspěších byla ruská vojska odražena a 1658 uzavřeno příměří (na 3 roky), 1661 mírová smlouva, jíž Rusko pozbylo všechna dobytá území; 2. severní válka 1700-21, válka Ruska a jeho spojenců (Polska, Dánska) se Švédskem o přístup k Baltskému moři. Po vyčerpávajících bojích skončila švédskou porážkou. V.t. severní válka; 3. 1741-43; neúspěšný pokus Švédska o revizi výsledků severní války (o znovuzískání ztracených území); mírem v m. Abo 1743 připadla Rusku část švéd. Finska; 4. 1788-90, další pokus Švédska, podporovaného Velkou Británií, Nizozemskem a Pruskem, dobýt zpět Rusku postoupená území. Švédové napadli Rusko v době, kdy většina rus. vojska byla vázána ve válce s Tureckem, s nímž Švédsko předtím uzavřelo smlouvu. Proti válce však byla silná opozice v samotném Švédsku (zejm. Finové). Mírová dohoda 1790 potvrdila stav před 1788; 5. 1808-09 střetnutí Švédska (podněcovaného Velkou Británií) a Ruska (podněcovaného Napoleonem I.) v době kontinentální blokády za napoleonských válek; skončilo porážkou na válku nepřipraveného Švédska, jež mírem fredrikshamnským (září 1809) postoupilo Rusku celé Finsko.
