rumunská kinematografie

rumunská kinematografie, na první pokusy 1912 navázaly sporadické lit. přepisy, od 1936 se rozvíjelo film. zpravodajství. Po znárodnění 1948 došlo ke kinofikaci venkova, bylo vybudováno studio a film. školství. První filmy zobrazovaly sociální boje, osvobození a poválečné budování. Časté byly přepisy klasiků (L. Ciulei, Hořící řeka, Reflektor smrti, podle L. Rebreana). 1949-64 vzniklo 155 hraných filmů. V 70.letech žánrovou všestrannost projevil S. Nicolaescu (*1930), zakl. tradice hist. velkofilmů (Dákové, Poslední křízová výprava, dvážní se nevzdávají ), tvůrce série dobrodružných filmů podle J. F. Coopera a rovněž série kriminálních filmů s polit. podtextem. Vznikají seriálové filmy z hajduckých dob, filmy s vesnickou, etnogr. zabarvenou problematikou. Svět. proslulost získal v 50. a 60.letech tvůrce kreslených filmů Ion Popescu-Gopo.