roubování
roubování, 1. zeměd. metoda štěpování, při které se na podnož přenáší roub. Provádí se několika způsoby, např. družením (kopulací), na kozí nožku, do rozštěpu, sedélkováním. Rouby nesmějí být narašené. Řez při r. musí být rovný, hladký a u podnože i roubu se musí stýkat co největší kambiální část; 2. chem. reakce, při níž vznikají akt. růstová centra polymerace podél makromolekuly, což umožňuje vznik postranních větví, sestávajících ze strukturně jiných jed. Používá se k chem. modifikaci polymerů.
