romance

romance [fr.] 1. liter. a) špan. báseň folklórního pův. používající osmislabičný verš s asonancí (vznikla ve 14. až 15.st.); r. se spojovaly v cykly epického rázu (např. o Cidovi); b) od 16. st. krátká lyrickoepická báseň: v protikladu k baladě nemá rysy tragiky (J. Neruda: Balady a romance); c) romant. vyprávění prózou; 2. hud. písňová vokální nebo instrumentální skladba lyrického rázu.