román řecký

román řecký, druh ant. liter., pro který staří Řekové neměli zvl. jméno; označuje se tak zvl. román milostný a dobrodružný. Vznikl asi v 2.-1.st. př.n.l. Hrdiny stereotypního děje jsou milenecké dvojice rozdělené Osudem (Tyché), které si přes různé zkoušky a nebezpečí zachovávají věrnost až do závěrečného šťastného shledání. Vedle milostného románu (Charitón, Héliodóros) znal starověk román pastýřský (Longos), hist. (o Alexandrovi), cestopisný a utopický (parodoval jej Lúkiános), mytol. (trojské látky) i román v dopisech; román byzantský vznikl v 11.st. podle ant. vzorů se stejnou schematickou dějovou linií v období komnénovské renesance. Až na dílo Eustathia Makrembolita (2. polovina 12.st.) byl psán ve verších (Théodóros Prodromos, Kónstantinos Manassés). V 13.-14.st. se v byz. románu za křižáckých tažení spojily ant. a folklórní prvky se záp. rytířskými motivy.