rožmberské dominium
rožmberské dominium [-míny-], rožmberské zboží - država pánů z Rožmberka, největší a nejkompaktnější feud. panství v č. státě; od 14.st. tvořilo samostatnou berní jed., bylo nedělitelné a od 15.st. bylo spravováno vladařem rožmberského domu. Mimořádné postavení r. d. vyplývalo z jeho ekon., polit. a voj. významu v již. části Čech a úzce souviselo s privilegii a právy Rožmberků (soudní práva, právo razit mince, přednostní postavení rožmberského vladaře na zemském soudu a sněmu v Praze). R. d. se vytvářelo od přelomu 12. a 13.st.; k jeho nejst. centrům patřily Prčice, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Přídolí, Vyšší Brod a hrad Blankenberg v Horních Rakousích. V pol. 13.st. byly Vokem z Rožmberka zal. hrad Rožmberk, rodový klášter ve Vyšším Brodě a okolní vesnice; pánům z Rožmberka dále patřil Prudnik na Opavsku (dnes Polsko) a dočasně hrabství Raabs v Dolních Rakousích. Zač. 14.st. zaokrouhlili Rožmberkové svou rodovou základnu dědictvím po pánech z Krumlova a dočasně získali Zvíkov. V průběhu 14. století došlo k dalšímu podstatnému rozšíření držby: Nové Hrady, Třeboň, Choustník, Sedlčany, Strakonice, majetky na Plzeňsku (Mýto, Strašice) a v Horních Rakousích (Haslach). Za husitství r. d. oporou boje Rožmberků s tábory; Rožmberkové ovládli klášter Zlatá Koruna, ale nepodařilo se jim podřídit si Č. Budějovice. Již od 13. a 14.st. bylo r. d. pevně organizováno (purkrabství); 1371 vznikl rožmberský urbář (nejst. šlechtický v Čechách), fungoval rožmberský manský systém. Od 2.pol. 15.st. sílily snahy o další rozvoj r. d. jako organického a hosp. prosperujícího celku. Vrchnost prosazovala nové formy podnikání, zejm. rybníkářství, těžbu drahých kovů (1515 rožmberský horní řád), pivovarnictví; vznikaly ovčíny a první sklárny. Zároveň byla zdokonalena centrální správa r. d. (ústřední komora a buchhalterei v Č. Krumlově). Počátkem 16.st. došlo k rozporům mezi Petrem IV. z Rožmberka a jeho synovci, které vedly k dočasnému rozdělení r. d. Po smrti Petra IV. z Rožmberka 1523 se na zákl. jeho testamentu snažil nejvyšší český purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu a další šlechtici převzít části r. d. do svého vlastnictví, ale nový vladař rožmberského domu Jindřich VII. z Rožmberka (1496-1526) obnovil jednotu r. d. 1569-89 byl v čele správy r. d. v hodnosti regenta J. Krčín z Jelčan a Sedlčan. V 2.pol. 16.st. byly k r. d. připojeny Bechyně, Vimperk, Roudnice, Stráž nad Nežárkou, Libeň u Prahy; na Moravě Helfštejn s Lipníkem nad Bečvou, ve Slezsku horní m. Rychleby (dnes Złoty Stok, Polsko) a Silberberg (dnes Srebrna Góra, Polsko). Zadlužení Rožmberků donutilo Petra Voka z Rožmberka prodat asi dvě třetiny r. d. (novým centrem r. d. se stala Třeboň; Č. Krumlov získal císař Rudolf II.); přesto zůstal třetím nejbohatším velmožem v zemi. 1611 zdědili r. d. Svamberkové. Na hosp. jednotu r. d. navázalo jihoč. panství Eggenberků, později Schwarzenberků.
