rezident
rezident z lat. resident a) ministr r. - dříve třída dipl. zástupců podle vídeňského a cášského protokolu (1815 a 1818). Vídeňská úmluva o dipl. stycích z 1961 tuto třídu nepřevzala; b) představitel koloniálního státu v protektorátě, většinou jako skutečný vládce; c) sídlící v dané jurisdikci, zemi apod., např. daňový rezident - může se jednat i o právnickou osobu; d) vedoucí agent cizí rozvědky v určité oblasti. Odtud rezidentní - sídlící, rezidentně a rezidentura - místo sídla apod.
