rex
rex [lat.] 1. ve starověkém Římě král. hodnost s kultovní, voj. a soudní pravomocí. Po vzniku rep. zůstala zachována kultovní hodnost r. sacrorum (král obětník), která podléhala dohledu nejvyššího pontifika. Manželka krále obětníka, regina (královna) sacrorum, měla rovněž kultovní funkci; 2. od středověku lat. titul králů (např. rex Bohemiae, č. král).
