retroviry
retroviry [angl. reverse transcriptase, reverzní transkriptáza], obalené viry obratlovců z čeledi Retroviridae, s genet. informací v jednovláknité RNA, složené ze dvou podjednotek. Jejich enzym (reverzní transkriptáza) umožňuje, aby při rozmnožovacím cyklu byla genet. informace z RNA zpětně přepsána na DNA (provirus), jež se včleňuje (integruje) do hostitelské DNA. Virus se pak spolu s buněčným genet. materiálem množí a buňka jeho přítomnost přežívá. Nejčastějším efektem retrovirů je nádorová transformace postižené buňky. Buď retrovirus ukončí celý rozmnožovací cyklus a tvoří infekční virové částice, nebo virový genóm je v buňce pouze zachován a nedochází k tvorbě virových částic (virogenie). Za určitých podmínek však může být tento skrytý genóm indukován k tvorbě infekčních virových částic. - R. se dělí na podčeledi Oncovirinae. zahrnující viry vyvolávající zejm. leukémie a sarkomy u zvířat; Lentivirinae, původce nervového onemocnění ovcí (visna). Od září 1985 je zařazen mezi lentiviry i virový původce komplexního onemocnění člověka, ozn. jako A. I. D. S. (Acquired Immunodeficiency Syndrome, syndrom získané imunitní nedostatečnosti); Spumavirinae, způsobující celk. infekce bez klinických příznaků. - Virový genóm virů podčeledi Oncovirinae může být trvale integrován v somatických i pohlavních buňkách některých obratlovců. K tomuto stavu došlo virovou infekcí v průběhu fylogeneze. Tato forma existence r. je známa pod názvem endogenní viry, přičemž její biol. význam není dosud objasněn. V.t. endogenní viry; onkogenní viry.
