repatriace

repatriace [lat.] 1. právo návrat občanů (např. emigrantů, válečných zajatců) do vlasti. R. bývá organizována zpravidla na zákl. mez. smlouvy; 2. ekon. a) převod majetkových hodnot ze zahr. do tuzemska; b) r. kapitálu, převod kapitálu ze zahr. do země, která původně kapitál vyvezla.