religiozita
religiozita [lat.], světonázorová orientace jednotlivce či skupiny jednotlivců, projevující se v náb. akcentovaném vědomí, chování a vztazích. Všeob. znakem (kritériem) r. jako náb. vědomí je náb. víra, zahrnující poznatky, náb. ideje, představy, pojmy a mýty chápané jako pravdivé, a přesvědčení o obj. existenci nadpřirozeného (božského, transcendentálního) světa. Rozlišuje se charakter r. (kvalitativní a kvantitativní specifika náb. rysů jednotlivce, skupiny, obyv.), stupeň r. (úroveň a intenzita náb. vlastností jednotlivce, skupiny, obyv.), typy r. (charakter r. společný pro určitý počet lidí) a stav r. (relat. stálý systém náb. vlastností jednotlivce či skupiny).
