reconquista
reconquista [-konki-, špan.], znovudobytí území Pyrenejského poloostrova, jehož rozhodující část si v 8.st. podrobili muslimští Arabové; dlouhodobý voj.polit. a kolonizační proces, během něhož se ve středověku vytvořilo Španělsko a Portugalsko. Po arab. rozbití král. Vizigótů 711-718 většina Pyrenejského poloostrova připojena k arab. říši; mimo přímé arab. panství zůstala horská oblast v Pyrenejích a Kantábrii, kam se uchýlila část vizigótské šlechty (Pelayo) a kde se zformovalo po bitvě u Covadongy 722 asturské král. Od doby Alfonse II. el Casto vystupovali asturští králové jako dědici král. Vizigótů a začali rozšiřovat své území; v 9.st. vznikla v oblasti Pyrenejí Kastilie, Aragonie, Navarra a špan. marka franské říše, od níž se později oddělilo barcelonské hrabství. Muslimské panství na poloostrově, nazývané al-Andalus, patřilo k hosp. a kult. nejpokročilejším státům ve Středomoří. Kř. obyv. zde mělo náb. výsady, ale bez polit. práv. Vrchol r. v 11.-13.st., kdy byla podporována církví a západoevr. feudály, zejm. z Francie (silný fr. vliv na organizaci a kulturu kř. států poloostrova). Do čela r. se dostalo král. kastilsko-leónské (od něhož se oddělilo Portugalsko) a aragonsko-barcelonský stát; od pol. 11.st. byla dobyta asi třetina území poloostrova, 1085 Toledo, 1147 Lisabon. Na dobytém území vznikly nové osady a města, kterým panovník propůjčoval rozsáhlá privilegia (fueros). K hosp. vzestupu kř. zemí přispívalo i podrobené muslimské obyv. (k jeho hromadnému pronásledování došlo až po ukončení r.). Na r. se podílely rytířské řády (calatravský řád). Uspěchy r. byly spojeny s úpadkem córdobského chalífátu a jeho rozpadem na dílčí (tzv. taifská) král. Span. muslimové si ze sev. Afriky povolali na pomoc Almohady, kteří postup kř. vojsk dočasně zastavili a podrobili si celý al-Andalus. Jejich moc byla vystřídána expanzí Almorávidů. 1212 došlo k rozhodující bitvě r. u Navas de Tolosa; v průběhu 13.st. pak Kastilie, Aragonie a Portugalsko dobyly zbývající muslimská král. s výjimkou Granady. Granada kapitulovala po dlouhém boji 1492.
