realismus gnozeologický
realismus gnozeologický, termín, kterým se označuje stanovisko poznávání předpokládající, že předmět poznání existuje reálně (skutečně) a že východiskem i cílem procesu poznání je obj. realita, která však může být kladena jako materiální nebo duchovní, jako existující sama od sebe nebo od boha. To znamená, že název r. g. neimplikuje jednoznačnou odpověď na zákl. filoz. otázku. V dějinách filoz. tento termín užívali zpravidla jen myslitelé, kteří se eklekticky pohybují mezi subj. a obj. idealismem. Pokud jej užívají představitelé obj. ideal. (novotomismus), děje se tak s úmyslem odlišit se od subj. ideal. Pokud jej užívají subj. idealisté, děje se tak se záměrem oddělit se od solipsismu, vyhnout se solipsistickým důsledkům subj. idealismu, jak je tomu třeba u E. von Hartmanna, O. Külpeho a jiných novokantovsky nebo pozitivisticky orientovaných myslitelů. Tito myslitelé nazývají většinou svá učení "kritickým realismem". Kritičtí realisté nepovažují poznání za pouhý prostý odraz obj. reality (naivní realismus), ale za složitý proces, na němž se účastní smyslová i rozumová činnost člověka.
