radioteleskop
radioteleskop, přístroj ke zjišťování radiového záření z vesmíru. V podstatě je r. citlivý radiový přijímač, který vzhledem k nízké intenzitě přijímaného záření je opatřen velkou směrovou anténou, zpravidla tvaru parabolického zrcadla otočného kolem dvou os. Největší r. tohoto druhu je v Jodrell Banku; jiné radioteleskopy jsou otočné pouze kolem jedné osy (RATAN 600 na sev. Kavkaze), největší nepohyblivý r. s průměrem 300 m je v přír. kotlině na Portoriku. Směrová citlivost r. roste s rozměry antény; pro její zvýšení se využívá interference záření přijímaného dvěma i více vzdálenými anténami nebo dvou dlouhých zkřížených antén (v Cambridgi ve Velké Británii a v Serpuchovu v SSSR mají délku až l,6 km). V.t. radioastronomie; radiový zdroj.
