psychická vlastnost
psychická vlastnost, stránka lidské osobnosti, na niž lze usuzovat z osobitého, relat. stálého způsobu chování jedince; typické seskupení ( formace) blízkých (příbuzných) znaků v dynamické struktuře osobnosti, projevující se tendencí reagovat ve stejných situacích vždy analogickým (co nejvíce podobným, typickým) způsobem. P. v. se nechápe jako statický rys, ale jako dynamický celek neustále se ovlivňujících (doplňujících, prolínajicích) psychických obsahů a jejich rovin, modifikovaných do urcité míry vnějšími vlivy (výchovou, učením) i vnitřními podmínkami organismu (aktuální psychický stav, nemoc).
