prvobytně pospolná společenskoekonomická formace
prvobytně pospolná společenskoekonomická formace, pospolně rodový řád, rodový řád - první spol.ekon. formace v dějinách lidstva. Vznikla asi před 2 mil. let a zahrnuje dlouhou epochu od vzniku člověka až do vzniku třídní spol. Vyznačuje se společným vlastnictvím výr. prostředků jednotlivých občin, kolektivní prací a spotřebou, což bylo důsledkem nízké úrovně vývoje výr. sil včetně primitivních prac. nástrojů. Kolektivní lidská práce a spol. vlastnictví výr. prostředků vedly k rozdělování produktů společné práce rovným dílem. Sociální organizace p. p. s. f. se vyvinula od prvobytně pospolné skupiny (tlupy) lidí, kdy se člověk naučil zhotovovat nejjednodušší kamenné nástroje a získávat oheň, k rodové občině a poté k sousedské (územní) občině. Zákl. jednotkou p. p. s. f. byla podle převládajícího názoru rodová mateřská občina (v.t. matriarchát), kterou vystřídala v patriarchátu otcovská velkorodina (s převažujícím pastevectvím a pokročilejším obděláváním půdy) a později sousedská občina se vznikem individuálních (rodinných) hosp., nadvýrobku, řemesel a směny. V rodové občině vznikla přirozená dělba práce podle pohlaví a věku; rod tvořila skupina pokrevně příbuzných lidí, z několika rodů vznikl kmen. Rozvoj výr. sil a spol. dělby práce vedl ke vzniku soukromého vlastnictví, individuálního hosp. a rozpadu rodu, vydělení zámožné špičky, zotročující zpočátku válečné zajatce, později zchudlé spoluobčany; tyto procesy vedly ke vzniku spol. tříd a státu. U některých národů se přežitky p. p. s. f. zachovaly až do 20.století.
