protahování
protahování, 1. stroj. a) obrábění válcových i tvarových děr a vnějších rovinných i tvarových ploch na protahovacím stroji protahovacím nástrojem. Uběr materiálu je rozložen na větší počet břitů nástroje. Jediným průchodem lze hrubovat i dokončovat. Hl. (řezný) pohyb je přímočarý a vykonává jej většinou nástroj a obrobek je nehybný. Při protahování se dosahuje velké přesnosti a jakosti obráběných ploch při vysoké životnosti nástroje; b) vytažení materiálu na vnitřním nebo vnějším obvodu plechového polotovaru tak, aby vznikla kolmá válcová plocha, kterou lze užít např. pro zhotovení závitu; 2. text. viz posukování.
