proroctví
proroctví, utopická vize o budoucnosti kraje, země, národa nebo panovníka, proslovená osobností obdařenou věšteckými schopnostmi a šířená často v písemné podobě. Ze staré české literatury jsou známa Proroctví slepého mládence a Sibyllina proroctví, jejichž původ sahá do antiky. Objevují se v dobách sociálního neklidu, zejm. válečných konfliktů, lidový mysticismus si všímá zvláštních, číselně zaokrouhlených letopočtů. Jen výjimečně je p. dokumentováno přímo z lidového prostředí. V letech před první světovou válkou kolovaly vizionářské představy o tom, co nastane v nejbližší budoucnosti. Historku o zjevení, které přikázalo ponocnému, aby troubil třináct, si podle záznamu boršického učitele J. Hodka vyprávěli 1912 na besedě u Rožnovských. Když se k tomu ponocný odhodlal, objevily se před ním tři hroby: suchý, mokrý a krvavý (rok minulý, současný a budoucí); krvavý hrob byl p., že přijde válka. Předzvěstím neštěstí bývaly mimořádné místní události (zrůdný porod, úkaz meteoru nebo komety).
