problém obecně
problém [řec.] 1. sporná otázka, nesnadná úloha; 2. filoz. vědomí o nedostatečnosti lidského vědění pro řešení určité úlohy. Signalizuje nutnost rozšířit poznání. Pův. ve starověku znamená ,,vědění o nevědění"; v novověku vystupuje do popředí gnozeologická problematika položení, zpracování a řešení p. V psychol. a logice vznikl zvláštní směr, zabývající se systematicky metodologickými otázkami řešení problémů. Absolutizace momentu problémovosti či neřešitelnosti vede k různým formám skepticismu, agnosticismu, pragmatismu a relativismu.
