praslovanský jazyk
praslovanský jazyk, praslovanština hypotetické východisko všech slovanských jazyků; podle dnešních představ spíše badatelsko-etymologická pomůcka než reálný obraz, soubor jevů shromážděný na základě hist. srovnávací metody, nevyhnutelně pouze staticky uváděný jako průřez dlouholetého jaz. stavu. Vytvořil se ze staršího ideálního stadia, někdy se uvádí, že až po zániku baltoslovanské jednoty. Reprezentoval dosažený stupeň etnické samostatnosti Slovanů. P. j. se charakterizuje souborem hláskoslovných, mluvnických a slovníkových jevů (v protikladu k baltským a dalším indoevr. jaz.) a předpokládá se jeho nepřetržitá rozrůzněnost v čase a prostoru, z níž vyrostlo rozčlenění slovanských jazyků na záp., vých. a již., které bylo dovršeno po odchodu slovanských kmenů z předpokládané pravlasti.
