prakriti
prakriti [-ty, sanskrt], prakrti, v staroind. myšlení počáteční substance, přírodní podmínky, materiální základ a prvopříčina světa objektů. P. je věcná, všude přítomná, neredukovatelná na nějaké konkrétní prvky; často bývá stavěna proti puruše (tj. vědomí).
