pragmatika

pragmatika [-ty-, řec.] 1. součást obecné teorie znaků (sémiotiky), která se zabývá studiem vztahů znaků k jejich interpretům (mluvčím), přičemž odhlíží od vztahu k předmětům; 2. řád upravující dříve služební poměr veř. zaměstnanců; 3. výp.t. studium možností praktického využití jaz., daných jeho syntaxí, resp. sémiotikou.


zpět