právní subjektivita
právní subjektivita [-ty-], způsobilost být subjektem (účastníkem) práv. vztahu, způsobilost mít v práv. vztazích práva a povinnosti. P. s. vzniká zásadně narozením a zaniká smrtí. P. s. některých organizací je v práv. normách vymezena pojmem právnické osoby. P. s. státních orgánů je vymezena zpravidla jejich pravomocí. Od p. s. je třeba odlišovat způsobilost k právním úkonům.
