právní kultura
právní kultura a) souhrn charakteristických rysů, které odlišují skupiny právních řádů z hlediska tech. tvorby a realizace práva. Z tohoto hlediska se rozlišují dvě hl. p. k. - kontinentálně evr. a angloamer. (vedle nich existují i některé další, např. islámská, hindská p. k.). Kontinentálně evr. p. k. je charakteristická tím, že hl. a výlučným pramenem práva je práv. normativní akt, zejm. zákon; soudy právo pouze aplikují, avšak netvoří je. K této p. k. patří práv. řády zemí evr. kontinentu, dále práv. řády mimoevr., které jimi byly ovlivněny. Výrazný vliv na systematiku těchto práv. řádů mělo řím. právo. Angloamer. p. k. se vyznačuje tím, že pramenem práva je vedle normativních práv. aktů i precedens (eventuálně i obyčej) a soudy v důsledku toho právo nejen aplikují, ale také tvoří; b) pojem charakterizující kvalitu a způsob uskutečňování práva, soustavu hodnot a vlastností, vztahujících se k právu a právnímu řádu a jejich odrazu ve vědomí lidí, zprostředkovanou činnostmi při tvorbě, uplatňování a kontrole práva.
