povrchový jev
povrchový jev, fyz. jev podmíněný existencí rozhraní dvou fází a probíhající v jeho blízkém okolí (podle okolností uvnitř nebo vně např. krystalu na vzdálenost několika mřížkových konstant). Mezi p. j. patří např. chemisorpce, koroze, povrchový magn. jev., povrchová vodivost, povrchová katalýza. V.t. skinefekt.