poušť
poušť, dezerta, desertum - biom a rostl. formace v suchých a teplých oblastech Země, většinou ležící uvnitř kontinentu. V pravé p. trvá sucho po celý rok, v polopoušti po dlouhý čas vegetacního období. Vegetace je řid ká, s jednotlivými bezlistými keři a polokeři, suchomilnými bylinami a sukulenty. Suchomilná, převážně skrytě žijící zvířena: členovci, plazi, stepokur, tarbík, fenek, velbloud, některé druhy antilop. Celoroční život se udržuje pouze v okolí pramenů (oázy) nebo na dně občasných vodních toků (vádí). Nejrozsáhlejší p. jsou Sahara, Kalahari, Atakama. Jako studená p. se někdy označují zaledněné polární oblasti. P. je suchý (aridní) biom s ročním úhrnem srážek do 250 mm. Velmi vysoké letní teploty, denní teploty prudce kolísají (v rozmezí až 50oC). P. zaujímají 35% souše a dále se šíří (viz. dezertifikace). Vegetace chudá, specificky přizpůsobená (převážně sukulentní), vzácně v některých oblastech zcela chybí (Namib v JZ Africe). P. se dělí na písčité, oblázkové, kamenité, hlinité a solné. Většina p. vzniká v teplých oblastech, ale existují i p. polární (arktické).
